Čím dál více lidí se zajímá o životní prostředí. Chtějí pomoci snížit svůj podíl na jeho znečišťování, a jednou z nejsnazších věcí, kterou mohou udělat, je recyklování. To uznávají i města, a proto má každé často vedle popelnic na běžný odpad i ty na plast, sklo a papír, nejčastěji používané recyklovatelné materiály. Lidé pak své odpadky hází do příslušných popelnic a mají radost, že díky tomu neznečišťují přírodu.
To vše je samozřejmě velmi dobrý sentiment, a rozhodně není na škodu, že si lidé uvědomují, že o naši planetu je potřeba se starat. Problém je, že i zde platí, že sejde z očí, sejde z mysli. Většina z nás má představu, že tyto kontejnery na tříděný odpad se vysypou, odvezou do recyklační stanice a zde jsou zpracovány na nový produkt. Tak by to i mělo fungovat, bohužel je zde několik problémů.
Za prvé, i při recyklování vznikají emise, zejména u plastů. Ty je totiž potřeba opět roztavit, což samozřejmě není ekologicky zrovna ideální. Navíc lahve a další prostředky prakticky nelze vyrobit ze stoprocentně recyklovaného materiálu. Ovšem to není ani zdaleka ten největší problém. Tím je fakt, že nejen v naší zemi, nýbrž celosvětově není dostatek recyklačních stanic pro to, aby dokázaly zpracovat množství recyklovaného odpadu. Ten, který odmítnou přijmout, pak obvykle skončí na skládce.
Jak je vidět, ani recyklace není tak skvělá, jak by se mohlo zdát. Dobrá, ale co když i přesto chceme pomoci naší planetě? Co můžeme pro životní prostředí udělat, když recyklování prakticky nemá smysl? Odpověď rozhodně není jednoduchá.
V první řadě rozhodně není na škodu snažit se omezit plasty. Proto, pokud máme na výběr, berme raději produkt nezabalený než ten v plastovém obalu. Tašky a sáčky je používejme vícekrát, pokud to jde. A kupujme ideálně produkci od lokálních pěstitelů spíše než ze supermarketů (i když pozor na farmářské trhy – zde je běžnou praxí, že trhovci ráno nakoupí v běžném obchodě zeleninu a následně ji prodávají jako svůj výpěstek). Jen tak můžeme skutečně naší přírodě pomoci.