Jedním z nejprofánnějších objevů archeologie je lidská mumie přezdívaná Ötzi. Co přesně ale o něm víme? A co můžeme z tohoto objevu vyvodit? Tato mumie byla nalezena v Ötztalských Alpách v roce 1991. Jde o nejstarší přirozeně dochovanou mumii evropského člověka, která pochází z tzv. doby měděné. Z celkové konstituce je patrno, že člověk měřil 160 cm a vážil 50 kg. Vědci, kteří jej zkoumali se shodli na faktu, že zemřel v 50 letech. Snad ještě více pozoruhodnější jsou zbytky oděvu a nástrojů, které byly dochovány spolu s ním.
Různými vědeckými metodami byl prozkoumán nejen jeho zevnějšek, ale také útroby. Bylo zjištěno, že Ötzi před smrtí pozřel maso z kozorožce a jelene spolu s bylinkovým chlebem. Podle nálezů měl ve střevech parazitickou hlístici tenkohlavce lidského, kterého známe i v dnešní době. Zuby byly poměrně zkažené, jelikož Ötziho strava obsahovala vysoký poměr sacharidů. Sice tehdejší styl stravy poskytoval jistou možnost samočištění, podle stavu, ve kterém se zuby mumie nacházely, Ötzi žádný kartáček nepoužíval. Podle analýzy pylu, prachových zrn a izotopového složení skloviny byly vědci schopni určit také území, na kterém pobýval po dobu svého dětství. Struktura kostí přiblížila vědcům i styl jeho života. Všechny výsledky ukazovaly na to, že měl být často na dlouhých pochůzkách po kopcovitém terénu.
Mezi další zajímavosti patří i tetování. Různě po těle jich bylo nalezeno na 61. Nejpozoruhodnější je na nich jejich umístění. Nachází se přesně v oblastech, kde měl Ötzi nějaké zdravotní problémy. Například hojný počet čar namalovaných pigmentem ze sazí nebo popela byly nalezeny v oblasti kotníků nebo bederní páteře, kde byly klouby nejopotřebovanější. Usuzuje se na to, že by mohlo jít o tetování, které mělo ulevovat od bolesti a léčit. Ať už je význam jakýkoli, jde o nejstarší potetovanou mumii.
I když jsou vědci schopni odhalit již mnohá tajemství, velké části Ötziho života jsou pro nás stále záhadou.